Zlatá žába

Panama se pyšní úžasným druhovým bohatstvím obojživelníků. Nově popsaný druh dokonce barví dozlatova vše, co se ho dotkne.

Podle starořecké báje se všechno, čeho se dotkl král Midas, proměnilo ve zlato. Nově objevená panamská pralesní žába je na tom podobně. Vše, co se jí dotkne, získá nazlátlou barvu. Však také její vědecké jménoDiasporus citrinobapheus můžeme do češtiny volně přeložit jako „žába barvící na žluto“. K rodu Diasporus řadili vědci zatím devět různých žabích druhů žijících v pralesích od Hondurasu po Ecuador. Jejich zvláštností je, že ve svém vývoji nemají stádium pulce. V oplozeném vajíčku se rovnou vyvíjí malá žabka.  

Panama - území

Nový druh popsali němečtí přírodovědci podle exemplářů nalezených v horách Cordillera Central západní Panamy. Tým vedený Andreasem Hertzem z frankfurtskéhoSenckenberg Forschungsinstitut und Naturmuseum tušil, že se v panamských horách skrývá vědě neznámý druh žáby. Jeho přítomnost prozradily nezvyklé hlasy samečků, kteří po nocích lákali typickým voláním samičky k námluvám. Nalézt žabáky v noci v husté pralesní vegetaci ale nebylo snadné. Dospělé žáby dorůstají délky necelých dvou centimetrů. 

Panama - poloha

Nakonec se podařilo přírodovědcům lapit první exempláře. Přitom si povšimli, že jim žába obarvila prsty na žluto. Pro jistotu nechali kožní sekret nově popsané žáby důkladně prověřit v toxikologické laboratoři. Některé žáby vylučují kůží velmi nebezpečné jedy. Kožní sekret žáby Diasporus citrinobapheus je však pro člověka neškodný. Vědci v něm žádný toxin neodhalili. Účel barviva, které se z žabí kůže uvolňuje, tak zůstává záhadou. Andrea Hertz nevylučuje, že se barvivo prostě jen snadno vyplavuje z kůže a žádnou úlohu neplní.  

Příslušnost k novému druhu potvrdili vědci nejen podle stavby těla a zbarvení kůže, ale také zvukovou analýzou hlasových projevů a na základě rozboru dědičné informace. Výsledky jejich bádání zveřejnil vědecký časopis ZooKeys.  

Autor:  Jaroslav Petr

Zdroj:  ČRo  Leo nardo

Žába barvící na žluto - nově popsaný druh z PanamyFoto: Andreas Hertz Hertz, Creative Commons Attribution 3.0 Unported