Nárok na placené nebo neplacené pracovní volno – překážky v práci.
Velký přehled, na co máte nárok
Nárok na placené nebo neplacené pracovní volno – překážky v práci.
Napřed stručná tabulka za kterou následuje podrobný popis důležitých osobních překážek v práci podle přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb.
|
Druh osobní překážky v práci |
Doba pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu |
Doba pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu |
|---|---|---|
|
Vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, nebylo-li možné provést mimo pracovní dobu |
nezbytně nutná doba |
|
|
Pracovnělékařská prohlídka nebo očkování související s výkonem práce |
nezbytně nutná doba |
|
|
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků |
nezbytně nutná doba |
|
|
Svatba vlastní (nárok na 2 dny, z toho 1 den obřad) |
1 den |
1 den |
|
Svatba dítěte (rodiče) |
1 den na obřad |
|
|
Svatba rodičů (děti) |
1 den na obřad |
|
|
Narození dítěte – nezbytně nutná doba (týká se jen manželky/družky) |
převoz do porodnice a zpět |
účast při porodu |
|
Úmrtí manžela, druha nebo dítěte |
2 dny + 1 den na pohřeb |
|
|
Pohřeb rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance |
1 den + další den při obstarání pohřbu |
|
|
Pohřeb prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti |
nezb. nutná doba, nejvýše 1 den + další den na obst.pohřbu |
|
|
Doprovod manžela,druha, dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdrav.zařízení k vyšetření |
nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den |
|
|
Doprovod jiného rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření |
|
nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den |
|
Doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb |
nezb. nutná doba, nejvýše 6 pracovních dnů v kalendářním roce |
|
|
doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení |
|
nezbytně nutná doba |
|
Pohřeb spoluzaměstnance – zaměstnance k účasti určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací. |
nezbytně nutná doba |
|
|
Přestěhování do vlastního bytového zařízení |
2 dny pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele |
2 dny – stěhování z osobních potřeb zaměstnance |
|
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru |
nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v každém týdnu ve výp.době |
|
|
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru (výpověď dal zaměstnavatel podle § 52 a) až e)) ZP |
nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v každém týdnu ve výp.době |
|
|
Účast na školení, studium |
V plné míře pokud zasahuje do pracovní doby |
|
|
Výkon veřejné funkce |
|
nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce |
|
Výkon občanské povinnosti |
|
nezbytně nutná doba |
|
Jiné úkony v obecném zájmu |
Dle ZP § 203 například dárce krve |
Dle ZP § 203 v nezbytně nutném rozsahu |
|
Mateřská a rodičovská dovolená |
|
V rozsahu uvedeném v ZP § 195 až § 198 a hradí se z nemocenského pojištění |
Lékař – soukromé důvody
(například kontrola u lékaře, ošetření, vyšetření při prvních příznacích nemoci apod.)
o Nárok na pracovní volno:
Zaměstnavatel musí poskytnout volno na „nezbytně nutnou dobu“ – její rozsah závisí vždy na konkrétním případě.
V případě sporu by tedy zaměstnanec měl být schopen věrohodně prokázat, že k návštěvě lékaře skutečně potřeboval určitou dobu a nikde se zbytečně nezdržoval.
Zaměstnanec má právo vybrat si jakékoliv zdravotnické zařízení.
Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova), takový nárok na volno ze zákona nemají, záleží tedy jen na dohodě.
o S náhradou mzdy nebo platu:
Na placené volno (s náhradou mzdy nebo platu) má zaměstnanec nárok jen tehdy, jestliže půjde o lékaře nejbližšího pracovišti nebo bydlišti.
Mezi pracovištěm a bydlištěm si může vybrat, nelze jej tedy nutit preferovat lékaře bližšího pracovišti – koneckonců lidé většinou mění práci častěji než bydliště.
Nejbližším zdravotnickým zařízením (ať už pracovišti nebo bydlišti) se rozumí nejbližší z těch, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zvolené zaměstnancem a zároveň je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout.
Málo známou podmínkou k poskytnutí placeného volna je, že vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu.
o Bez náhrady mzdy nebo platu:
Zaměstnanec si může zvolit jiné než nejbližší zdravotnické zařízení.
I v takovém případě mu zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu.
Náhrada mzdy však zaměstnanci přísluší nejvýše za dobu, kterou by strávil návštěvou nejbližšího lékaře podle předchozího odstavce.
Zbytek volna je tedy neplacený.
Lékař – pracovní důvody
o Nárok na pracovní volno:
Zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu, aby se podrobil prohlídce vyžadované zaměstnavatelem nebo příslušnými právními předpisy pro konkrétní práci.
Jde o takzvané pracovnělékařské prohlídky, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce.
Pokud návštěva proběhne mimo pracovní dobu, nemá zaměstnanec nárok na náhradní volno, příplatek za „práci přesčas“ nebo podobnou kompenzaci, jestliže se nedohodne jinak.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Zaměstnanec má vždy nárok na náhradu mzdy nebo platu, o níž kvůli návštěvě lékaře přišel.
Pokud návštěva proběhne mimo pracovní dobu, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ani dalších výdajů, jestliže se nedohodne jinak.
Zaměstnanec je povinen absolvovat prohlídky vyžadované právními předpisy ohledně dané práce – jinak jej ani nelze dále zaměstnávat.
Dopravní komplikace
o Nárok na pracovní volno:
Zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu, pokud zaměstnanec nemohl včas přijet do práce kvůli nepředvídanému přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.
Zdůrazňujeme, že musí jít o nepředvídané přerušení nebo zpoždění, nikoliv tedy předem známé (např. stávka v dopravě, dlouhodobé omezení) nebo alespoň běžně předvídatelné (např. počasí).
Další podmínkou je, že se zaměstnanec nemohl včas dopravit na pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Posouzení „přiměřenosti“ – například zda měl zaměstnanec využít výrazně dražší taxík – záleží na konkrétním případě. V zásadě vyšší nároky jsou na nadprůměrně placeného manažera než na řadové zaměstnance s podprůměrným platem. Důležitým faktorem je také (ne)postradatelnost konkrétního zaměstnance v konkrétním případě.
Jestliže je to objektivně možné, musí se zaměstnanec dostavit na pracoviště alespoň se zpožděním, nemá tedy automatický nárok na volno po celý den.
Ideální je samozřejmě dohoda se zaměstnavatelem, zejména jde-li o předem očekávané komplikace. V některých profesích pak lze například pracovat z domova, vyměnit si směnu za jiný den nebo čerpat speciální volno jako zaměstnanecký benefit.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Pokud se obě strany nedohodnou jinak, nemá zaměstnanec ani při nepředvídatelných dopravních komplikacích nárok na náhradu mzdy nebo platu za neodpracovanou část pracovní doby.
Výjimka pro těžce zdravotně postižené:
Zaměstnanec s těžkým zdravotním postižením má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (platu) na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, pokud mu povětrnostní situace znemožnila cestu do zaměstnání nehromadným dopravním prostředkem (typicky automobilem), který jinak běžně používá.
Účast na svatbě
o Nárok na pracovní volno:
Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny pracovního volna, z toho jeden den k samotné účasti na svatebním obřadu.
Jestliže se tedy svatba koná v den, kdy by zaměstnanec stejně nepracoval (typicky o víkendu), má v praxi nárok pouze na jeden den volna (v pracovní den).
Při účasti rodiče na svatbě dítěte vzniká ze zákona nárok na jeden den pracovního volna.
Také při účasti dítěte na svatbě rodiče vzniká ze zákona nárok na jeden den pracovního volna.
Stejné nároky mají i zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova)
o Náhrada mzdy nebo platu:
Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na jeden den placeného volna (s náhradou mzdy nebo platu), případný druhý den volna je neplacený.
Také rodič při účasti na svatbě dítěte má nárok na jeden den placeného volna (s náhradou mzdy nebo platu).
Naopak dítě při účasti na svatbě rodiče nemá nárok na náhradu mzdy nebo platu, jde tedy o neplacené volno.
Narození dítěte
o Nárok na pracovní volno:
Rodí-li manželka či družka, má zaměstnanec ze zákona nárok na volno pouze na nezbytně nutnou dobu, a to- k převodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,- k účasti na samotném porodu.
Pokud se tedy nedohodne se zaměstnavatelem jinak nebo si nevezme dovolenou, měl by se ve zbytku pracovní doby vrátit na pracoviště (s výjimkou případů, kdy porod trvá celou pracovní dobu).
Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova), takový nárok na volno ze zákona nemají, záleží tedy jen na dohodě.
o Náhrada mzdy nebo platu:
náhrada mzdy nebo platu p přísluší ze zákona jen při převozu manželky (družky) do porodnice a zpět.
Účast na samotném porodu zaměstnavatel neproplácí, jde tedy o placené volno..
Nad zákonem stanovené minimum si lze samozřejmě dohodnout velkorysejší podmínky.
Úmrtí a pohřeb
o Nárok na pracovní volno:
Při úmrtí manželka, manželky, druha, družky nebo dítěte má zaměstnanec nárok na tři dny pracovního volna, z toho jeden den k účasti na pohřbu.
Při úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence, má zaměstnanec nárok na jeden den volna pouze při účasti na jejich pohřbu. Pokud zaměstnanec obstarává pohřeb, má nárok ještě na další den volna.
Při úmrtí prarodiče nebo vnuka zaměstnance, prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, má zaměstnanec nárok na pracovní volno při účasti na jejich pohřbu jen na nezbytně nutnou dobu, maximálně na jeden pracovní den. Pokud zaměstnanec obstarává pohřeb, má nárok ještě na další den volna.
Stejné nároky mají i zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova)
Při účasti na pohřbu spoluzaměstnance vzniká nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Okruh těchto účastníků (s nárokem na volno) ale určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Ve všech uvedených případech jde o placené volno, tedy s náhradou mzdy nebo platu.
Doprovod k lékaři
o Nárok na pracovní volno:
Při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení má zaměstnanec nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.
Takový nárok má však vždy jen jeden z rodinných příslušníků.
Nezáleží na tom, zda jde o vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění či úrazu, nebo zda jde o předem stanovené (objednané).
Důležitá podmínka: Doprovod musí být nezbytný (to v případě potřeby potvrdí lékař) a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Na placené volno (s náhradou mzdy nebo platu) je nárok je při doprovodu manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela.
Jestliže má zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, tak mu náhrada mzdy nebo platu nepřísluší (lze si ji dohodnout nad zákonem stanovené minimum).
Při doprovodu ostatních rodinných příslušníků nevzniká zákonný nárok na placené volno.
Doprovod postiženého dítěte
o Nárok na pracovní volno:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno, doprovází-li zdravotně postižené dítě do zařízení sociálních služeb nebo do školy (školského zařízení) samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem. Nárok vzniká i při doprovodu zpět.
Volno musí zaměstnavatel udělit na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na šest pracovních dnů v kalendářním roce.
Na volno má nárok vždy jen jeden z rodinných příslušníků.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Na placené volno (s náhradou mzdy nebo platu) je ze zákona nárok ve stejném rozsahu, tedy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce.
Doprovod dítěte do poradny
o Nárok na pracovní volno:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno, doprovází-li dítě do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.
Nárok vzniká jen na nezbytně nutnou dobu, a to jen jednomu z rodinných příslušníků.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Ze zákona nevzniká nárok na náhradu mzdy nebo platu. Jde tedy o neplacené volno, nedohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
Přestěhování
o Nárok na pracovní volno:
Při přestěhování má zaměstnanec nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny.
Podmínkou je, že zaměstnanec má vlastní bytové zařízení (tj. nestěhuje se například do plně zařízeného podnájmu).
Stejné nároky mají i zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova).
o Náhrada mzdy nebo platu:
Jestliže je přestěhování v zájmu zaměstnavatele, musí takové volno proplatit formou náhrady mzdy nebo platu.
V ostatních případech jde o neplacené volno, nedohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
Hledání nového zaměstnání
o Nárok na pracovní volno:
Dva měsíce před ukončením pracovního poměru – tedy v rozsahu odpovídající standardní výpovědní době – má zaměstnanec nárok na pracovní volno pro vyhledání nového zaměstnání (typicky pro účast na pohovorech a podobně).
Ze zákona jde maximálně o jeden půlden v každém týdnu, po dohodě se zaměstnavatelem lze ale tato volna slučovat.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Na placené volno (s náhradou mzdy nebo platu) vzniká nárok jen tehdy, jestliže pracovní poměr končí výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou, v obojím případě pouze z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) zákoníku práce.
Jde tedy o ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů, nadbytečnosti, zániku nebo stěhování zaměstnavatele nebo ze zákonem definovaných zdravotních důvodů.
V ostatních případech jde jen o neplacené volno.
Účast na školení, studium ZP §230
Při účasti na školení, studiu nebo jiné formě přípravy, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon
sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, pokud zasahuje do pracovní doby.
Výkon veřejné funkce ZP §201
(například funkce poslance, senátora, člena zastupitelstva)
Pokud zaměstnanec vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, má nárok na pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Ze strany zaměstnavatele jde o neplacené volno (bez náhrady mzdy nebo platu).
Výkon občanské povinnosti ZP §202
O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Ze strany zaměstnavatele jde o neplacené volno (bez náhrady mzdy nebo platu), nedohodnou-li se obě strany jinak.
Jiné úkony v obecném zájmu ZP §203
Nárok na placené volno (v rozsahu určeném par. 203 zákoníku práce) mají:
- člen odborové organizace, rady zaměstnanců a podobných organizací
- dárce krve při odběru krve a při aferéze, dárce dalších biologických materiálů
Nárok na neplacené volno (v rozsahu určeném par. 203 zákoníku práce) mají zaměstnanci
- kteří jsou členem Horské služby
- působící jako vedoucí, vychovatel nebo instruktor v táborech pro děti a mládež (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele)
- při činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele)
- při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele).
- při činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při výkonu zdravotnických služeb při sportovní nebo společenské akci (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele),
- k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo
kulturní akci a nezbytné přípravě na ni (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele).
Mateřská a rodičovská dovolená
V zákoně je stanoveno, že v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené nebo otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zákon řeší i právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.
o Náhrada mzdy nebo platu:
Po dobu mateřské a rodičovské dovolené náleží ženě tzv. peněžitá pomoc v mateřství - jedná se o dávku z nemocenského pojištění.